2. 3. 2022 Rejdili jsme v Topolanech

Ve středu jsme měli pozvání od Centra - Střední školy pro žáky se spec. výukovými potřebami a současně od topolanského klubu seniorů na "MASOPUSTNÍ REJ".

 Někteří jeli do Topolan obzvláště rádi. Jirka Klemsa z Lazců v centru dlouhodobě učil a vedl dílny, udržoval vše v chodu. Jiřina Bednaříková velký kus života v Topolanech bydlela, tatínek byl ředitelem tamní školy. Dáša Kubešová z Polské v Centru působila jako asistentka. Všichni se tam pak zdravili se svými žáky a spolužáky.

Vedoucí klubů mi měli nahlásit počet svých chodců, aby paní učitelka Kubelková mohla zařídit posílení směny v kuchyni místní Moravské hospodě. Aby prostě více navařili. Skoro nikdo se neozval, tak jsme se spolu dohodli na počtu asi 20 jedlíků. Masopust jako takový, s prasetem, se totiž vlastně nekonal.

Na zastávce autobusu nás členky klubu, spolu s paní vedoucí Maruškou Mohlerovou, čekaly. "Topolanky" nás přivítaly chlebem a solí, hned bylo veselo a okamžité tykání.

Nahoře u kapličky se už řadil masopustní průvod dětí z Centra, který celý paní učitelka zorganizovala. Všem asi 50-60 žákům a mladým lidem navrhla kostýmy, pomohla jim je přichystat a vysvětlila jim (a potom i nám), co která tradiční i méně tradiční maska znamená a představuje. To už se průvod přiblížil a my jsme zírali. Těch nápadů, barev a toho nadšení! Žáci měli radost sami ze sebe a my s nimi. Průvod jsme uzavřeli a došli na hřiště.

Když Masopustní rej, tak jsme rejdili, fotili se s maskami, připíjeli všem, tančili s medvědem, s ženichem atp. Nevěsta (vysoký chlapec) a ženich (malá dospělá dívka) měli svatbu. Podle obyčeje nevěsta zahodila za hlavu svatební kytici, kterou si má chytit svobodná dívka, která by se měla do roka vdát. Kytku jsem si chytila já. Všem jsem oznámila, že to musím splnit, protože už jsem s "outěžkem". Abych na vdavky nezapomněla, mám kytku doma. Fotky řeknou víc.

Vyhládlí jsme se odebrali na oběd. Jediný šílený číšník tam lítal tryskem opičího samce po lokále, obsluhoval, točil pivo, ale posléze dolítal, protože jsme hospodu úplně vyjedli. I pivo došlo. Čišník čekal jen těch 20 lidí, ale nás přišlo 40. Ostatním hladovým pak možná sám naklepal místo menu řízky.

Těšili jsme se na jarmark výrobků žáků, zejména keramiky. Každý pěkné věci nakupoval s tím, že škole trochu pomůže. Keramika je jeden z učebních oborů, který žáci absolvují. Ještě vycházejí zahradníci.

Káva se zákuskama se už podávala v hezkém klubu seniorů. Konečně byl čas si popovídat, obdivovali jsme paličkované výrobky paní Vařekové. Všechno jsme vykoupili. Najednou se otevřely dveře a vchází náš pan vedoucí Jaromír Odstrčil a jeho zástupkyně Evička Trčková. Přijeli nás krátce pozdravit a větší radost nám nemohli udělat.

4.3. 2022, Eva Sommerová. (Pak jsme někteří ještě šli vycházkou směrem ke Křelovu).